Výstavba prvního slumu už běží naplno.
Vzrůstající počet uprchlíků mířících do Evropy nutí i pražské politiky přemýšlet nad jejich postupnou integrací. Nejnovější plán na začlenění imigrantů představil na tiskové konferenci hlavního města náměstek primátorky Matěj Stropnický.
Podle Stropnického není možné imigranty rovnou začlenit mezi normální lidi, jelikož běženci nemají základní společenské návyky pro život v Praze nutné. „Například se smějí i bez racionálního důvodu“, říká náměstek: „mohlo by se tak snadno stát, že by se do široka smějící imigrant ocitl třeba v ranním metru, tu reakci nechápavých zamračených spolucestujících si ani nechtějme domyslet“, dodává náměstek.
Navrhuje proto výstavbu slumu, který by imigrantům poskytl podmínky podobné jejich domovským zemím a postupně by se z něj mohli vydávat směrem k běžnému životu průměrného Čecha. „Třeba mladí kluci z Afriky by měli problém v kolektivu – zatímco jejich čeští spolužáci jdou po škole domů a cestou zamyšleně hledí do displejů tabletů nebo chytrých telefonů a doma pak pokračují v hraní na konzolích nebo společenským životem na sociálních sítích, jejich černošští kamarádi tráví bez ohledu na počasí každou volnou chvilku venku s míčem, mohlo by se tak snadno stát, že by jimi byli čeští chlapci ve škole znemožněni třeba v hodinách tělocviku, a to by byla jasná diskriminace“, uvádí jako jeden z dalších z důvodů pro výstavbu prvního pražského slumu náměstkyně primátorky Eva Kislingerová.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) už vytipoval vhodnou lokalitu pro první z řady slumů, které by měly na území hlavního města vzniknout. „První slum by měl být ostatním vzorem, ale zároveň je to prototyp a vstup do neznáma, Praha nemá se slumy moc zkušeností, budeme se tak na tomto pilotním projektu i učit, aby byly další slumy lepší“, podotkl ředitel IPR Petr Hlaváček s tím, že se případně obrátí na brněnské kolegy, kteří mají z Cejlu zkušeností více než dost.
Pověřená ředitelka odboru územního rozvoje má o lokalitě také jasno: „Vítkov byl a je jasnou první volbou, nedaleko od centra a přesto mezi dvěma částmi Prahy Žižkovem a Karlínem, které mají s integrací chudých spoluobčanů největší zkušenosti. Zároveň to nebude pro uprchlíky takový šok, jako kdyby slum hraničil s některou oblíbenou městskou částí – vezměte si takového uprchlíka ze Sýrie, poslední tři roky nezná nic než nebezpečí, strádání a rozbombardované ulice a Vy byste takového člověka rovnou vysadili na Haunspalce, to by byl pro něj emocionální šok, který by nemusel přežít“.
Psycholog Marek Krátký s ředitelkou územního rozvoje v zásadě souhlasí a dodává: „Je to vlastně taková terapie cestou proti proudu času. Uprchlík, který je třeba z Rakky, vyrazí ze slumu a vyjde do dolního Žižkova, který mu nenásilně připomene jeho domovinu těsně před tím, než ji ve válečné vřavě opustil, možná bude chvilku litovat a mít strach, ale jak bude postupně ze Žižkova stoupat k Vinohradům, tak si bude připadat, jako by šel proti proudu času a na Vinohradech už mu to přijde jen jako v prvních měsících války. Musíme ale dát velký pozor, aby nám z Vinohrad nesešel dolu do Nuslí, to by pak byla celá terapie zbytečná a uprchlík by nám mohl ještě utéct zpátky do Sýrie“.
Veřejnou zakázku na výstavbu prvního slumu vyhrála společnost Metrostav, která tak může při jeho výstavbě použít nevyhovující kabeláže z tunelu Blanka: „pravidelné výpadky proudu a zkraty ve slumu byly jednou z podmínek výběrového řízení, kabely z Blanky nám jich pomohou snadno dosáhnout“, sdělil mluvčí podniku Metrostav František Polák.