Žijeme Prahu

My žijeme v Praze a to je tady

Primátor Babiš rozdával rybí polévku

Napsat komentář

Rybí polévka s dvěma nožičkami zaručeně masitých kosteleckých debrecínek

Rybí polévka s dvěma nožičkami zaručeně masitých kosteleckých debrecínek

Tak jako každý rok i letos rozdával primátor Prahy rybí polévku všem, kteří o ni měli zájem. I nový pražský primátor Babiš se akce zúčastnil osobně v doprovodu vedoucí odboru správy hlavního města Prahy skupiny Agrofert paní Adriany Krnáčové.

Zájem o polévku předčil očekávání a tak se na redakcí osloveného známého restauračního kritika, který si přál zůstat v anonymitě, málem ani nedostalo. Přesto vám nabízíme jeho recenzi v nezkráceném znění:

Pořádání akcí v otevřeném prostoru je nyní v módě, netradiční formy stolování jsou in, lze si pochutnat u stolu zavěšeného na jeřábu v padesátimetrové výšce, existuje možnost nechat si vybranou krmi servírovat přímo na vrcholku Mt. Everestu od nefalšovaných nepálských kuchařů (i když nedoporučuji tamní brambory, neumí je pořádně dovařit), je možné ponořit se jídelním batyskafem na dno mariánského příkopu a pozorovat kuchaře, jak dálkově ovládanými chapadly sbírá vybrané suroviny pro přípravu jídla přímo výbušného, zkrátka restauratéři stojí před otázkou  s čím novým přijít, aby strávníky zaujali.

Pan Babiš se o to pokusil a za to mu patří snaha, obléci fine dining do formy stánku s levným občerstvením, ostatně proč ne? Servírovat v plastu a s plastovou lžící? Tady už je to horší, ano, je to svým způsobem originální, ale na této úrovni to nelze tolerovat. Přitom existují i jiné možnosti, copak pan Babiš nezná například designéra Velčovského? Kdyby ho oslovil, vymodeluje mu plastovou misku z porcelánu, dělá to tak se vším a hned by to celé vypadalo jinak a lidé by na úkor pohodlí určitě pochopili i použití třeba stříbrných lžic namísto běžně platinových, tuto úsporu by lidé u jídla zdarma nejspíše přijali sice s obočím lehce nadzdviženým, ale přijali..

Je zde ještě druhý háček. Než se dostaneme k hodnocení samotného jídla – u slušných podniků bývá zvykem, že mají velmi dobře uspořádaný rezervační systém a host je ihned po příchodu do restaurace uveden a usazen ke svému stolu. Ovšem zde? Stál jsem na náměstí jako ono pověstné ypsilon a nikde jsem nemohl vrchního, který by mě usadil (o palčivé absenci stolečků se zmíním později) naleznout. Každého chodce jsem se slušně dotázal, zda-li je oním číšníkem on a nikdo jím nebyl. Spíše jsem se stal terčem posměchu a málem i eskalovaného násilí.

Mí pravidelní čtenáři vědí, že jsem buldočí povaha, zakousnu se a nedám se, nedosáhnu-li svého. Nebo než mě nepolejí teplou vodou a neřeknou: „pusť!“. Nakonec jsem pochopil, že od stánků odcházejí lidé s jídlem. Použitím kombinace několika metod reverzního inženýrství jsem zjistil, že před jejich odchodem s jídlem postávají v jakémsi uspořádaném zástupu a v něm spořádaně postupují. Vždy nově příchozí postaví se na konec onoho zástupu a zhruba za deset minut odejde s kouřící plastovou miskou. Ale kdo jim určí, kdy a jak si mají do toho zástupu stoupnout?

Pln bezradnosti jsem se do toho vrhl po hlavě a postavil se na konec nejbližšího zástupu. A vyšlo to. Spořádaně jsem postupoval dál, až jsem došel ke šéfkuchaři a jeho asistentce, neměl jsem z toho dobrý pocit, drželi oba naběračku v rukou jako zedník peán, ale opět jsem zariskoval a vzal si od nich misku polévky. Další chod se nekonal. A ten šéfkuchař na mě hovořil cosi podivným dialektem češtiny, kterému jsem bohužel nerozuměl. K jídlu samému bych se rád dostal.

Ovšem zprvu jsem řešil otázku, kterak jej konzumovat. Měl jsem v jedné ruce misku s polévkou, v té si plovala lžíci ropná a v druhé ruce jsem nesl klícku s cestovní opičkou Heinrichem IV. z rodu středně zakrslých šimpanzů. Byla zima a kdybych klícku s opičkou položil na zem, mohly by Heinrich IV. prochladnout od nožek, protože jsem mu zapomněl dát do klícky cestovní větvičku, na kterou by se zavěsit mohl. Postával jsem tak s plnými rukami na otevřeném náměstí a ona absence stolů se nyní vyjevila v plné její nahotě. Požádal jsem několik kolemjdoucích, zda-li by mi nepodrželi opičky, leč nepochopení bylo mi odpovědí.

Nakonec jsem položil v zoufalství bohatě nýtovanou klec z masivní oceli na kapotu jakéhosi auta, které bylo nízké zhruba jako odkládací stolek. Nabral jsem si první lžíci polévky a vložil jí do úst. Silná chuť vepřového vývaru mě příjemně překvapila, oka tuku na hladině byla pravidelná, strukturovaná a pěkně na mě mrkala. I když není vepřový vývar příliš populární, s mléčnou zavářkou a drobnými jogurtovými nočky působil exoticky a zajímavě. Kousky bramborů byly uvařeny dostatečně a nemusel jsem kuchaře hnát k zodpovědnosti jako onehdá na Mt. Everestu. I ostatní zelenina byla tuhá na zkus s dobrou strukturou, veselých barev a jemné chuti. Kousky párků v polévce? Ostatně proč ne, v okolí od Frankfurtu až po Dortmund jinou polévku ani neseženete. Zajímavá fúze česko-německé kuchyně.  A kousky salámu tomu dodávali jemně pikantní podtón. Nevím, zda-li byl onen suchý salám odkazem spíše do maďarských pust či španělských vyprahlých plání, ale povedl se. Dohromady to vše bylo kompaktní, jako by to vařil jeden kuchař, věděl, co má být výsledkem a suroviny se mu až ďábelsky podvolily.

Tedy až na výše zmíněné výtky k prostředí, formě servírování, absenci vrchního a další drobné chybičky mohu udělit  slibné tři hvězdičky z pěti. Bude-li se pan Babiš snažit dále, může přemýšlet i o hvězdě čtvrté.

Bohužel došlo i k jednomu drobnému nedorozumění. když pán, který si přišel pro auto, na nemž odpočíval můj milý Heinrich IV., neměl pro mé vysvětlení pobytu klece na jeho vozidle příliš pochopení. Spíše byl arogantní a používal velmi mnoho argotu. Dokonce chtěl použít fyzickou sílu. Nakonec se vše vysvětlilo a já si z celé květnaté diskuse odnesl pouze drobné šrámy, natrženou klopu u saka, několik drobných řezných poranění, dva střelné dučeje v dolních končetinách, ale i ani to mi nemohlo zkazit náladu vánoční.

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s